Etiketa pro vývojáře

Bedlivým zkoumáním vývojářů v jejich přirozeném prostředí jsem dospěl k trudnému závěru. Spousta z nich nejenže nikdy nenahlédla do Gutha-Jarkovského, ale navíc si ani není této skutečnosti vědoma. A tak vzniká značná disharmonie mezi tím jak se daný subjekt vnímá sám a jak vystupuje navenek. Tento rozdíl v hrubých obrysech ilustrují níže uvedené srovnávací fotografie. Taktéž jsem pojal podezření, že stačí jen velmi málo a situace se může změnit.

Fig a) Idealizovaný IT odborník – takto se vnímá velmi mnoho programátorů, webdesignérů a dalších IT řemeslníků. Myslí si, že jsou vtipní, krásní, vzdělaní a okolí je žere.

Fig b) Krutá a zapáchající realita (programátor ve svém volném čase). A takto je tento “člověk” viděn svým okolím. Drobátko rozdíl.

Takže milí tesači kódů, kompilátoři, ladiči jader a odborníci přes drátky. Zkuste věnovat pozornost mému rychlokurzu společenského chování. Není to nic těžkého, dnes budeme opakovat znalosti, které vám jaksi unikly v mateřské školce.

Pravidlo č.1: Hello man example

Stejně jako v jakémkoliv jiném programovacím jazyku, i v případě společenského chování můžeme začít prostým Hello. V českých končinách jej pochopitelně zaměníme za vhodnější formulaci jako “Ahoj”, “Dobrý den” či “Zdravíčko, kafíčko”. Ale pozor! I takto jednoduchý příklad má své záludnosti.

Kdy zdravit: Rituál zdravení spouštíme zpravidla při prvním kontaktu s danou osobou v daný den. Po pozdravu tedy uložíme k člověku sušenku s platností do následující půlnoci. Pokud osoba tuto sušenku stále vlastní, nemusíme ji znovu zdravit ačkoliv. Ale pozor! Nejsme-li si jisti, je lepší riskovat dvojí pozdravení, než na dotyčného čumět jak zfetovaná ondatra.

Kdo zdraví první: No tak tohle už je taková ta vyšší dívčí, ale zkusíme to popsat jednoduchým pseudokódem:

if (this.age < other_person.age) this.zdrav();

else if (other_person.sex == Human.WOMAN) this.zdrav(); //TODO: muze byt vyvojar zena?

else if (organization.getLevel(this) < organization.getLevel(other_person)) this.zdrav()

else { wait(10000); this.zdrav() } //TODO: během čekání nutno ošetřit provést přerušení pokud k pozdravu dojde!!

//jasné?

Jak zdravit: Opět otázka zapeklitá jako sama nesmrtelnost chrousta. Kdy zvolit familiární “čau pičo” a kdy formální “Dobrý den vinšuju vašnosto”? Odpověď není univerzální, obecně doporučuji volit spíše formálnější formulace typu “Dobrý den”. U pokročilejších studentů, kteří dokáží rozpoznat negativní reakci, lze uvažovat o experimentování a postupném učení se.

Očekávané výstupy: pravidelným zdravením, lze dosáhnout fenomenálních výsledků na poli socializace. Patří mezi ně možnost pokračovat s osloveným v hovoru, možnost požádat je o laskavost nebo dokonce získat spontánní pozvání na večírek s placeným alkoholem. Téměř bych to přirovnal k pocitu zvýšené socializace, který pociťujete při každém zdvojnásobení počtu přátel na facebooku.

 

Pravidlo č. 2: Splachujeme

Devatenácté století bylo stoletím páry a technologických zázraků. Při zpětném pohledu na toto období člověka jímá posvátná hrůza před odvážnými muži, kteří rázně vykračovali do neprozkoumaných oblastí přírodních věd, a nesli tak nezadržitelně vpřed pochodeň lidského poznání. A jest s podivem jak i v dnešní době přetrvávají jejich vynálezy, byť v mnohdy groteskně poděných podobách. Současné telefony mají jen pramálo společného s prvním prototypem nad kterým v roce 1876 radostně juchal pan Bell. Zato jen o čtyři roky mladší vynález sira Thomase Crappera se během následujících 130let dočkal jen kosmetických změn. Ano, ti chytřejší z vás již vygooglili, že tím přelomovým objevem byl splachovací záchod. A o to překvapivější se mi jeví empiricky ověřený fakt, že řada technicky velmi nadaných lidí nepochopila princip tohoto geniálně jednoduchého zařízení. A věřte, že to ověřování bylo někdy opravdu k poblití.

Nechápejte mne špatně. Rád se s kolegy seznámím. Jsem duše družná a tak se tu pozeptám jak proběhl rozchod s přítelkyní, tu soustrastně pokývu hlavou nad úmrtním listem přišpendleným k monitoru. Nezaleknu se ani chlapských fekálních diskusí, ale jsou jisté hranice. Některé věci prostě o spolupracovnících vědět nechci a mezi ně patří pohled na jejich čerstvou stolici. Pokud se nutně potřebujete pochlubit (a je leckdy čím!), vyfoťe a publikujte na flickru. Ale v realitě prosím vždy dodržujte následující pravidlo, které jsem pro lepší zapamatování zrýmoval:

Po vysrání – dobře vím

splachovadlo poškádlím.

Když ta mrška neteče,

Počkám – ona doteče!

Jinými slovy. Povinnost splachovat je mandatorní a neexistuje situace, kdy není třeba ji plnit. Přesto jsem připravil seznam možných krizových situací, včetně řešení:

• Nemohu najít splachovadlo – jste pravděpodobně retardovaný, oznamte tuto skutečnost neprodleně svému nadřízenému formou výpovědi
• V nádržce není voda – vyčkejte 1minutu a úkon opakujte
• V nádržce stále není voda a jsem si jist, že nedotéká – zkuste náhodně manipulovat  kohoutky v okolí rezervoáru s vodou
• Opravdu to nesplachuje – přilepte na dveře ceduli BIOHAZARD a jděte skutečnost sdělit údržbáři. Sociálně silnější jedinci mohou ústně, zbytek zapíše závadu do bugzilly.

Tak to by bylo pro dnešek vše. Příště se podíváme na pokročilejší dovednosti. Nezapoměňte cviřit

Další díl: Etiketa pro vývojáře II