Efektivní identifikace blbců

Stará pravda předávaná z generace na generaci nám říká, že nejhorší je srážka s blbcem. Lze zajisté oprávněně polemizovat s tvrzením, zda se jedná skutečně o to nejhorší co nás může potkat, ale zajisté je to dost špatné. A tak se rozumný člověk zajisté bude srážkám s těmito idioty vyhýbat jako politik odpovědnosti.

Ale jak toho pověstného blbce poznat, to jest oč tu běží. Blbometr prozatím vynalezen nebyl (jeho vývoj je blokován blbovskou loby) a jen málo blbců je tak blbých, že si nechá na čelo napsat nějaké čitelné varování. Většina z těch, jimž je radno se vyhýbat, se dokáže poměrně dobře maskovat jako běžný spořádaný občan-konzument.

Naštěstí však existuje mnoho náznaků, které pozornému pozorovateli napoví. A jak říká jiná stará pravda: chytrému napověz, hloupého kopni. Níže v tomto článku tedy představím můj osobní seznam varovných signálů, které mi slouží jako orientace při prvním kontaktu s jedincem. Netvrdím, že je to seznam ultimativní. Jistě si každý najde výjimky,  případně doplnění. Stejně tak to není autoritativní. Skutečnou povahu člověka nakonec zjistíte až důkladnou interakcí s daným jedincem. Níže uvedené signály jsou tedy pouze orientací, kdy spustit mentální poplach “WARNING: IDIOT DETECTED!”. Polach následně můžete odvolat, ale je lepší být připraven.

Bestoutdoors – aneb jak jsem se nenachytal

Listujíc velmi nechutným časopisem v čekárně u zubaře, jsem narazil na inzerát přibližně tohoto znění:

Nechte svůj plot nebo auto vydělávat. Pronajměte jen jako reklamní plochu získejte až desítky tisíc korun měsíčně. Tel: 2xxxxxxxx.

Text byl doprovázen fotkou jakéhosi domečku s malou reklamní plochou. Wow, řekl jsem si, to je ale píčovina^N. A tak jsem exkluzivně pro čtenáře tohoto blogu udělal takovou malou investigativní reportáž a zkusil jsem pronajmout nějaký kus plotu k reklamním účelům.

Etiketa pro vývojáře – II.

V minulém díle jsem nabídl dva snadné kroky, které mohou každého ajtíka snadno přiblížit na dohled civilizovanému člověku. Dnes základní společenskou si základní společenské  návyky rozšíříme. Naučíme se chodit a v příštím díle i mluvit.

Revize hesel

V studené parádě kožených křesel,
kožených křesel, kožených křesel
sešli se k poradě výrobci hesel,
výrobci hesel, výrobci hesel,
mnohé, co hrozilo, pozbylo punce,
za okny mrazilo srpnové slunce
a křičelo na lidi "pamatuj!",
a křičelo na lidi "pamatuj!"

Je překvapivé slova Karla Kryla pasují i do dnešní doby. Vím, že píseň je o jiných výrobcích hesel, ale na dnešní normalizátory sedí dokonale. A stejně jako v srpnu 1968 má dnes každý možnost vidět, že hesla napsaná na nárožích, novinách, hlásaná televizí, blikající formou bannerů a šířená pečlivě připravenou šuškandou neplatí. Pomyslné slunce takzvané krize to na nás křičí z každého rohu a lidé jsou jako obvykle hluší. Předně je tedy dlužno odpovědět na to zda to tedy je nebo není krize.

Zacíleno na grínpísáky

Velmi nepříjemným aspektem marketingu je jeho úspěšnost. Ať už si o marketérech myslíme cokoliv jedno je pravda – stádního konzumenta dokáží donutit téměř k čemukoliv. A on si ještě myslí, že to dělá z vlastní vůle a rád. Není proto divu, že se o tento obskurní obor lidské činnosti brzy začaly zajímat i kreaturky mimo komerční sféru, tedy politici a jiné mocichtivé skupiny.

Tím se marketing pozvedl na vyšší level. Zatímco klasické komerční reklama lže o nějakém produktu, politická reklama se snaží přikrášlit jinou lež. Tedy lžeme o lži. Narozdíl od pravidel matematické logiky však nezískáváme pravdu, ale sračku na druhou. Což ovšem nikomu nevadí, protože – jak s lišáckým úsměvem podotýkají různí zmrdíci – “svět chce být klamán”.

Jestliže komerční reklamu považuji za hnus, prolnutí politiky a marketingu pak považuji za hnus zelený a silně zapáchající. A mezi tímto zeleným hnusem je jeden obvzláště odporný odstín: marketing ekolobbystů. Tedy skupin, snažících se získat vliv a moc diky apelování na negativní jevy rozvoje technologické civilizace. Což o to, člověk ekosystém planety jistě zatěžuje. Stejně tak věřím, že šetrnějším zacházením s přírodními zdroji může lidstvo podstatně prodloužit svoji životaschopnost. Ale nevidím důvod proč bych kvůli tomu měl dávat peníze a moc zájmovým skupinám, kteří těchto faktů zneužívají k osobnímu prospěchu sebe nebo svých mecenášů.

Moje averze zašla jednou tak daleko, že jsem na dívčinu v triku jedněch ekošmějdíků vysypal čerstvě zakoupené cvrčky. Cítil jsem se pak asociálně, ale na druhou stranu – co mohla čekat? Přiskočila ke mně na ulici, s psychopatickým výrazem natahovala pomyslný klobouk a mektala: “pane, jistě máte rád přírodu. Měl by jste chviličku?”. A parťák mne zatím obcházel aby mi vzal peněženku, pokud bych nechtěl zaplatit dobrovolně. Má reakce možná nebyla adekvátní a chudák chameleón se musel ten den obejít bez živé večeře. Ale jinak to nejde, je to jako s každým parazitem. Pokud se budu na blechy jen shovívavě usmívat a dělat, že je nevidím koleduji si o problém. A tak reaguji na zelené kampaně velmi podrážděně.

A překvapivě jsem zjistil, že nejsem sám. Na internetu jsem narazil na několik fotek, kde řada lidí protestuje proti tomu aby byla cílem nátlakových reklamích kampaní organizace Greenpeace, což je jedna z nejagresivnějších greewashingových reklamních agentur. Lidé se fotí s vytištěným letákem A4 s textem “Mám cíl – nebýt cíl Greenpeace”. Jedna ukázka za všechny:

 

Nápad se mi vcelku zalíbil a tak mne napadlo, že si udělám tričko s tímto nápisem. Pak bych mohl těm zeleným naháněčům v metru místo prostředníčku ukazovat hruď, což by je jstě potěšilo. Nemohl jsem se, ale zabavit dojmu, že leták není tak úplně v pořádku. Přijde mi málo úderný. Inu vzal jsem fotokrám a udělal jsem několik variant:

Nejprve jsem vzkaz zjednodušil – hlavně nechci být grínpísákem. To radši lepru. Výsledek zde:

 

I toto sdělení mi však přišlo příliš pasivní. Agresivitu ekolobbystů nelze jen tak tolerovat. Je třeba být aktivnější. A tak vznikla druhá varianta. Pokud máte na tričku tuto je vhodné po ukázání hrudi vytáhnout z kapsy boxera a začít zelenému poskokovi editovat obličej.

 

Pro ty co místo boxera dávají přednost střelným zbraním jsem připravil poslední variantu. Ta má navíc výhodu, že je čtvercová a neobsahuje zbytečný text.

¨

 

Cítím jisté uspokojení – jsem přesvědčen, že se mi podařilo myšlenku původní kampaně pozvednout na úplně jinou úroveň. Pokud chcete jsou upravené letáky k dispozici na mém flickru pod kreativní licencí JTP (Jen To Používejte). Své fotografie můžete zasílat na adresu www.fotoblokada.cz, jistě budou mít radost.

Surrealistický komentář k politické scéně

Každý už to ví – budou volby. Někdo se Ráth  projel autobusem, někomu bylo horko, někdo zase strahy ztuhnul. Darmo komentovat. Jistě si říkáte – ta politika, to je bordel. To se mi snad jen zdá. A právě o tom je ten slavnej surrealismus:

Alternativní výklad díla rád uvítám. Přeji úspěšnou volbu.

Kladivo na piráty, kladivo na piču

Jak zatočit s piráty silnic dumali úředníci nad studenou kávou. Seděli den, a dumali. I seděli druhý den a káva kvapem ubývala. A jak plynul čas stali se z kdysi mocných a krásných úředníků jen stíny ploužící se mezi ponurými statistikami dopravních nehod a jásavými grafy vybraných pokut. Řešení nepřicházelo. I modlili se ke svatému Šimonovskému o znamení bodu, a k požehnané obálce o morální sílu vstát a bojovat. Když v tom kolem procházel dědeček Hříbeček. Pohostili jej, napojili jej a dobrý mužik se jim ministersky odvděčil. Čiperně vyskočil na stůl, škrpálkem shodil stoh šanonů a cvakaje sešívačkou do rytmu počal prozpěvovat.

Když tě pirát silnic tě trápí?

Když tě život netěší.

Musíš krutej trest mu dáti,

Ten trest trestů největší!

 

Jen ať paznecht jeden vidí,

Jaká hrůza čeká ho.

Připrav jemu strašný osud.

Připrav jemu divadlo.

 

V tom divadle jako živí

Ať jsou lidi poctiví

A ten pirát ať se vidí

Jak je všechny odpraví

 

Plakat bude syčák starej

Hrůzou bude ve tmě řvát

A hned zejtra bude hodnej

Svý kolo si vosedlá!

Dědeček dozpíval a ztratil se v záblesku jasného světla i s 10% provizí.

Nebudu dál pokračovat v nadějně se rozbíhající pohádce. Konec jistě všichni znáte, ostatně iDnes už o tom briskně informovala. Úředníci po kolektivním brainstormingu s dědečkem Hříbečkem vymysleli kladivo na zlé řidiče – videoklip. K nahlédnutí a ochutnání zde.

Při čtení svazácky uvědomělých vět redaktorů si nemohu nepoložit kacířskou otázku: je to sakra k něčemu? Přeci jenom za 150mega se dá udělat ledacos jiného a je to i mých 15 kaček.

Když pominu význam této akce pro kamarády lidí z ministerstva a další subjekty napojené na korupční penězovod, tak to tom dosti pochybuji. Důvody k tomu mám tři:

1. Nejsem přesvědčen, že rychlá jízda je opravdu ten největší problém naší dopravy
2. I kdyby byla, nemyslím si, že tato forma omezování rychlosti bude fungovat
3. I kdyby fungovala tak ne takhle blbě natočená

Vezmu to odzadu. Jak je sakra forte, hromy, blesky možné, že když už se někdo rozhodne něco takého točit, že to natočí tak mizerně? Kdybychom byli první zemí, kde se něco podobného dělali, tak neřeknu. Ale celá kampaň je zjevně okoukaná ze zahraničí. A při tom obšlehávání nějak vypadly nepodstatné věci jako emotivnost a působivost. Ale to je, jak známo, chyba většiny špatných remaků. Ostatně posuďte sami. Vžijte se do role člověka, který se právě chytá nastoupit do silného červeného auta s náhonem na zadní kola, řítit se po silnicích rychlostí přesahující zákonné limity a vraždit neviňátka. Tááák. A teď se podívejte na klip pana Renče. Výborně, zapište si do vrahodeníčku dojem. A teď namátkou dva klipy ze zahraničí:

 

.. a nebo další podobná.

Zapište si znovu dojem. Vyšlo vám to jako mně? Také je originální anglická verze o něco silnější a působivější? Kde se sakra stala chyba.

Tak zaprvé česká verze nepracuje s reálnou situací. Klip odpočatou pracuje s tak uměle vykonstruovanou osobou, že to bolí. Vezmeme všechny atributy zlého člověka, kterého masy nemají rády a smícháme do megadémona. To bude vono:

• Jezdí na Seychely – to máme z TV Nova asociovaný jako místo kam jezděj ty tuneláři a další kriminálníci, asi to bude kriminálník
• Agresivní a sebevědomá mluva
• Výraz ala Dracula
• Styl jízdy PP – papaláš Paroubek

Výsledek: divák se s příběhem neidentifikuje. Takovýhle člověk prostě není reálný. Původní kampaň pracovala s uvěřitelnými situacemi, které se mohou stát každému z nás.

Klip je dále prvoplánovitý jak balistická střela. Od začátku je jasné co se stane, jediný kdo se diví je ten řidič a to ještě špatně. Původní klipy měly zvrat, pointu. Přechod mezi absolutním klidem venkovské krajiny a smrtí.

Klip si sice hraje na brutalitu, ale bojí se jí zobrazit. Brutalita končí kečupem na skle. A to je málo. Navíc důsledku omezuje na symbolické zavření zlého člověka do kriminálu, což je z pohledu siváka hepáč jak svině. Ten zlej hajzl dostal co si zasloužil. Nevidíme otce vychovávajícího doživotně zmrzačené dítě, nevidíme rodinu zabité ženy plakat na pohřbu, nic. Když chceme klip ukazující důsledky, tak je sakra musíme ukázat. Takový ten sadismus na diváka, který předvádí Mel Gibbon v Apocalyptu nebo Umučení krista.

Jo a chybí tomu dobrá hudba.

Takže z pohledu marketingu rada dědečka hříbečka moc nezabrala. Co z pohledu dopravního experta. Přinám se, že této oblasti rozumím jako pověstná koza petrželi, ale něco málo se také dá najít.

Tak kupříkladu se nám vlézá otázka. Jak ta britské kampaň fungovala? Podíváme-li se na vývoj nehodovosti a počtu úmrtí ve Velké Británii, tak nezbývá než smeknout pomyslný klobouk. Pokud vládní statistika vysloveně nelže, tak se Britům daří již několik let za sebou snižovat počet nehod a zabitých a to i při rostoucím objemu dopravy. Gratulujeme. Statistika neměří vedlejší efekty. Tedy kolik se kvůli tomu instalovalo radarů, o kolik soukromí přišel běžný občan a kolik celá šaráda vlastně stojí. Ale to neřešme. V duchu okřídlené floskule o tom jednom jediném zachráněném životě to nadšeně akceptujeme.

Při bližším pohledu je ale zřejmé, že tento úspěch netojí na jedné televizní kampani. Vláda v roce1988 sepsala Road Traffic Act, kterýžto definuje jednak cíle pro rok 2010 a jednak rámcové metody jak jich dosáhnout. Jedním z klíčových prvků je delegování odpovědnosti na místní samosprávy, které samy mají za úkol analyzovat příčiny nehodovosti a odstranit je. Centrální plošné zásahy a intervence jsou relativně malé. Brutalklipy jsou tedy pouhou malou součástí desetileté strategie. Nehodovost klesala před nimi a její pokles se moc nezměnil. Informace o přímém vlivu této konkrétní kampaně jsem nenašel.

Co z toho vyplývá pro nás? No co asi. Dědeček Hříbeček v útrobách ministerstva poradil něco co nepotřebujeme, co nebude fungovat a úředníci to navíc udělali blbě. Bravo. Koza se nažrala a tráva zase doroste. 150mega prohučí přes kamarády, možná se zhmotní v nějakém tom pěkném rychlém autu a bude hej.

Myslíte si, že jsem škarohlíd. Výborně – pojďte se vsadit. O co, že odvysílání klipů nic nezmění. A úředníci se budou dramaticky podivovat, že ani tahle zbraň posledního soudu nezabrala.

Rat Race – širší pohled

V jednom z úvodních příspěvků k tématu běhání v kole jsem zpochybňoval princip nekonečného růstu. Jak se dalo čekat, mé myšlenky nejsou nijak originální, a proto jsem dříve či později musel narazit na někoho, kdo dané téma zpracoval lépe a přesněji. Když jsem narazil na níže uvedené video, zažil jsem pocit deja-vu. Ano tohle je to co bych rád popsal, tohle je to, co si člověk po kouskách uvědomuje, shrnuto do jednoho krutého celku.

Každého, koho zajímá proč musí každý den do práce, vyzývám k investování 47minut času a shlédnutí následujícího vynikajícího shrnutí o (ne)fungování (i) naší ekonomiky. Je to sice vztaženo na USA a film místy značně zjednodušuje, ale v principu jsem bohužel nenašel chybu. 

Tak co? Ještě si chcete půjčit na novou telku? 

PS: nejsem studovaný makroekonom. Pokud mne někdo přesvědčí, že film je blábol, budu mu vděčen.

Spam, scam, EKOSPAM!

Nemám rád reklamu, nemám rád spam a nemám rád lobystické skupiny, které pod pláštíkem lísání k přírodě ukusují z veřejných rozpočtů a syslí si moc. Včera večer mi do inboxu přistála vzácná kombinace, která mne skutečně zvedla ze židle. Pan Miroslav Patrik (dz.brno@ecn.cz) z organizace Děti země mi poslal výzvu, kterou se mne pokouší lacině vmanipulovat do nátlakové akce proti vybraným rozvojovým akcím v regionech. Pro detaily se můžete podívat na stránky z emailu. Mecenášům pana Patrika prostě vadí, že se někde bude stavět silnice, elektrárna nebo úložiště jaderného odpadu. A tak povolali do zbraně Děti země a ti udělali mašinu na lobování. Člověk nemusí nic studovat, jen klikne a vyjádří tak svůj nesouhlas. Prefabrikovaná občanské společnost v praxi.

Necítím se povolán rozhodovat o tom, kde je optimální vést silnice ani kde je nejvýhodnější ukládat vyhořelé palivo. Možná skutečně je záměr vlády špatný. Co vím ale jistě, že je podobná forma nátlaku je mi z duše odporná a staví celý princip občanské společnosti na hlavu. Místo angažovaného občana tu máme klasický reklamní brainwashing.

1. Uděláme problémku promowebím (problemweb). Prachy na to jsou. Unie kápne a sponzorů je dost. Vždycky někomu příslušný záměr kazí kšefty a potřebuje PR. A eko PR to je teď v módě
2. Na promowebíku uděláme co nejautomatizovanější odeslání stížnosti. Expert na usability zajistí, aby člověk kliknul o 30% dříve, než začně myslet
3. Pošleme dajrekmejlík, on se někdo chytne.
4. Dáme tam i ty moderní SMS, aspoň narajžujeme nějaký ty love. A napíšem, že je dáme na provoz

Když to nezabere, tak příště k tomu dáme i spotřebitelskou soutěž. Tedy pardón. Vlastně nespotřebitelskou soutěž, kdo spotřebovává, ten je špatný! Něco ve stylu – každý stý přivázaný k plotu u temelína nedostane poukázku k nákupu, ale maličkého zeleného plyšového medvídka z recyklovaných ekohoven. Ale musí předtím poslat placenou SMSkou popis svého zážitku a vyhrát ve slosování.

Suma sumárum – zelený mor se nám modernizuje. S rostoucí mocí se do těchto organizací dostávají  lidé, kteří vědí jam manipulovat masy a dál si mastit kapsu. Místo uhrovitých teenagerů přicházejí lidé, kteří vědi jak na nás, a proto je nutné se bránit.

Jak na ně? Legálně.

Pokud Vám dorazil páně Patrikův liebesbrief, tak doporučuji:

• Pokud jste Dětem Země neposkytli váš email pro marketingové účely, tak neprodleně informujte úřad pro ochranu osobních údajů. Doporučuji tento formulář: http://www.uoou.cz/int/spam_stiznost.php3 pro hlášení spamu. Pokud jste jim své udaje poskytli, tak prosím odějděte tudy.
• Prostudujte si problémy na stránkách http://www.pur.eps.cz a pokud je vám některý z projektů blízký, kontaktujte pány hajlud@mmr.cz a martin.tunka@mmr.cz emailem. V textu emailu uveďte něco ve stylu:

Na základě návrhu PÚR ČR 2008, který byl zveřejněn na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), Vám posílám můj souhlas se záměrem výstavby dálnice D3 popsaném v bodě  98 tohoto návrhu. Jakožto občan České republiky prosím o prioritizaci tohoto záměru, neboť [vlastní tvorba, zdůraznit vliv na menšíny a populace žab]. Prosím proto o zachování tohoto bodu v původním znění návrhu.

S úctou

Hugo Vomáčka

A teď několik dalších návrhů z kategorie pubertálních:

• Pokud se domníváte, že pan Patrik nemá dostatek informací o dění kolem nás a má zbytečně moc času doporučuji jej zaregistrovat do jedné či více konferencí, více či méně souvisejících s jeho odborností
• Publikujte odkaz na tento článek nebo lépe email pana Patrika přímo na co nejvíce místech. Ať ví co je to spam v praxi.
• Pokužívejte formulář ecn na stránkách kreativně. Nezpomínejte na práva robotů. I robot chce připomínkovat.

Takže vhůru do zbraně. Plíživě se nám tu roztahuje někdo, koho jsme nezvolili a nechtěli.  A metody začínají být čím dál nevybíravěší. Dnes ekouši objevili directmarketing. Co to bude zítra?

Poflakovač suportuje cestu Januly do tý politiky

Víte, že se blíží jakési volby?

A máte už svýho koně, kterýmu leštíte paty na předvolebních mítingách? Uchcáváte při pohledu na paroubkův truck hrůzou a nebo slastí? Myslíte si, že víte vo co v tý politice jako de?

Houby víte  a já vám teď představím političku o jaké se vám ani nesnilo. A dost možná se vám o ní bude zdát.

Někoho takovýho jako je paní Jana jižní čechy potřebují jako prase drbání. Kam se hrabe diamantová voda. Posuďte sami  http://www.janula-kscm.estranky.cz/

Proč fandím Janě (pro soudruhy Janula):

• Sluší jí to . Taková normální sluníčkovo třešničková holka (viz foto a fotogalerie)
• Umí krásně veršovat a její tvorba je úderná. Tenhle protestsong, ten je jak od Gotta. Úplně mne to chytla za srdíčko. Balím rusárnu a jdu kempovat do Brd.
• Má fakt jasno, vždyť byla až v Bruselu za soudruhem Randsdorfem, a ten je vzal tam, kam obyčejný člověk nemůže (dílo výlet do bruselu).

Kromě toho Jana umí udělat super stránky. Obvzláště oceňuji jemný humor dodávaný kontextovou reklamou a vkusný baner. Prostě na nic si nehraje, komu nestačí malování ve windows, ten nepatří mezi normální lidi.

Jana ale není sama. Patří do skupiny fajn lidí, kteří se scházejí pod hlavičkou jihočeských bobrů:

Pokud si myslíte, že si dělám prdel, tak se pletete. Klikněte si na bobra (levého pochopitelně) a uvidíte sami. Zejména sekce Tvorba a Srandičky jsou jen lidi se silným srdcem nalevo. 

Takže co vy na to? Dáte jí svůj hlas? Játedy bydlím severněji, ale mám z toho takový hřejívý pocit. Je pěkné vidět, že myšlenky dávno mrtvých masových vrahů nezůstávají doménou bezzubých debatních kroužků vLDNkách a domovech důchodců. A je pěkné vidět jak skvělé lidi KSČM přitahuje. Dává mi to jistou naději, že sev nejbližší budoucnosti nemusím bolševické revoluce bát. Nebo si dokážete představit Janu s bodákem v ruce před Zimním palácem?